Původ křesťanství  a
hledání historického Ježíše Krista

Část 4

 

Hlavní hráči

Buddha

Přestože si většina lidí myslí, že Buddha je osoba, která žila v pátém století př.n.l., stejně jako v případě postavy Ježíše  lze ukázat, že je kompilací boholidí, legend a rčení různých svatých mužů předcházejících nebo následujících po době, v níž údajně Buddha žil.

Postava Buddha měl s Ježíšem Kristem následující společné rysy:

Pokud jde o buddhistický vliv na příběh z evangelia, v roce 2003 buddhistický učenec a znalec sanskrtu dr. Christian Lindtner napsal následující:

„Rukopisy v Sanskrtu bez stínu pochybností dokazují, že:

Vše, co Ježíš řekl nebo vykonal, řekl nebo udělal před ním Buddha. Ježíš je tudíž pouhou literární fikcí.

Evangelia, tvořící základy křesťanství, jsou tudíž typickou buddhistickou literaturou, fikcí, napsanou pro misionáře, jejichž rodným jazykem byla řečtina.

Co se týče „ukřižování“ Buddhy, popisovaného v buddhistických textech datovaných do prvního století př.n.l., Ken Humphreys tvrdí:

V tomto příběhu svatého muže Gautamy je náš hrdina neprávem odsouzen k smrti na kříži za vraždu kurtizány Hadry. Gautama je přibit na kříž a jeho učitel Krišna Dvapayana jej navštíví a vstoupí s ním do dlouhého dialogu, na jehož konci Gautama umírá na místě lebek dvou zplozených potomků – prapředků dynastie Ikshavaku.“

Humphreys dále líčí, že „mrtvý Buddha je zpopelněn a v kouř jeho těla stoupá vzhůru – pravé ‚vzkříšení’.“

Podle dr. Burkharda Scherera, klasického filologa (jazykovědce), indologa a lektora náboženských  (buddhismus a hinduismus) studií na univerzitě Kristovy církve v Canterbury, byl fakt, že buddhismus měl masivní vliv na evangelia, dlouho velmi dobře znám mezi elitními učenci. Dr. Scherer říká:

 „…je velmi důležité věnovat pozornost faktu, že buddhismus měl masivní vliv na evangelia…

 „Buddhistický vliv na evangelia je znám a uznáván více než sto let učenci z obou stran. Duncan McDerret napsal vynikající knihu The Bible and the Buddhist (Sardini, Bornato [Italy] 2001). S McDerretem jsem přesvědčen, že v Evangeliích je mnoho buddhistických příběhů.“

 

Egyptský Hór

Příběhy Ježíše a Hóra jsou velmi podobné, Hór dokonce přispěl ke jménu Ježíše Krista. Hór a jeho otec Osiris jsou v mýtech často zaměnitelní („já a můj otec jedno jsme“). Legendy o Hórovi jdou zpět o tisíce let a ten má následující společné rysy s Ježíšem:

Katakomby v Římě jsou vlastně vyzdobeny obrazy dítětem Hórem, kterého drží panenská matka Isis – původní „Madona s dítětem“ – samotný Vatikán je postaven na papežství Mihtry, který má s Ježíšem mnoho společných vlastností a který existoval jako božstvo dlouho předtím, než byla vytvořena postava Ježíše. Křesťanská hierarchie je téměř identická s mithrovskou verzí, kterou nahradilo. Doslova všechny prvky katolického rituálu, od mitry po oplatku, oltář a doxologii, jsou přímo převzaty od ranějších pohanských mysterijních náboženství.

 

Mithra - sluneční bůh Persie

Příběh o Mithrovi předchází křesťanskou báji nejméně o 600 let. Podle Whelesse byl kult Mitry krátce před křesťanskou érou „nejoblíbenějším a velmi rozšířeným ‘pohanským’ náboženstvím té doby.“ Mithra má následující společné vlastnosti s postavou Ježíše:

 

Krišna – božstvo Indie

Podobností mezi hlavní postavou křesťanství a indickým mesiášem je mnoho. Massey skutečně nalézá mezi hinduistickým a křesťanským spasitelem 100 podobností a Graves, který do své analýzy zahrnul různá nekanonizovaná evangelia, našel více než 300 podobností. Poznamenejme, že dřívější běžný anglický pravopis jména Krishna bylo „Christna", což odhaluje jeho příbuznost s „Kristem“ (anglicky „Christ“). Také poznamenejme, že – podobně jako v případě židovského bohočlověka - mnoho lidí věřilo v existenci historického, sexualizovaného Krišny.

 

Řecký Prométheus

Řecký bůh Prométheus údajně pocházel z Egypta, ale jeho drama se odehrává v pohoří Kavkaz. Prométheus má několik zarážejících podobností s postavou Krista:

Pět století před začátkem křesťanské éry vážený řecký básník Aischylos napsal hru Prométheovo pouto, která, podle Tailora, byla hrána v divadle v Aténách. Tailor tvrdí, že  Prométheus je ve hře ukřižován na „osudném stromě“ a obloha potemněla:

 „Temnotu, která uzavírala scénu s trpícím Prométheem, bylo možno na jevišti snadno vytvořit zhasnutím lamp; ale když se drama mělo stát historií a fikce se měla změnit na skutečnost, denní světlo nebylo snadné odstranit. Ani nemůže být popřeno, že zázračná temnota, kterou evangelisté tak vážně popisují, že doprovázela ukřižování Krista, pracuje s přesně stejnou osudovostí a absolutním nedostatkem důkazů.“

Tradice uvádí, že Prométheus byl přikován ke skále, přesto některé zdroje mínily, že existuje i verze legendy, kde byl ukřižován na stromě a že křesťané příběh popletli a/nebo zkomolili text, stejně jako to provedli s  pracemi mnoha starověkých autorů. V každém případě se slunce skryté za temnotou podobá křesťanskému příběhu o temnotě doprovázející Ježíšovo ukřižování. Tento pozoruhodný jev není v historii zaznamenán, ale je vysvětlitelný pouze ve sféře mýtů a jako součást opakující se hry.

Zdroj: http://www.truthbeknown.com/

 

Přeložil Ladislav Kopecký