Původ křesťanství  a
hledání historického Ježíše Krista

Část 3

Osobnosti

Je zřejmé, že neexistovala žádná jedinečná historická osobnost, na níž bylo křesťanské náboženství založeno, a že „Ježíš Kristus“ je kompilací legend, hrdinů, bohů a boholidí. Není zde potřebný prostor, abychom mohli jít do podrobností o každém bohu nebo bohočlověku, který přispěl k vytvoření židovského Ježíše; stačí říci, že existuje velké množství dokumentace, která ukazuje, že tento závěr není otázkou víry nebo domněnky. Je pravdou, že během éry, kdy tato postava údajně žila, existovala v Alexandrii rozsáhlá knihovna a neuvěřitelně čilá síť bratrstev, která se rozpínala od Evropy po Čínu a tato informační síť měla přístup k velkému množství rukopisů, které vyprávěly stejné příběhy, jež byly vylíčeny v Novém Zákoně s jinými místy, jmény a etnickým původem jednotlivých postav. Ve skutečnosti je legenda o Ježíšovi téměř identickou paralelou např. k příběhu Krišny, dokonce do podrobností, jak ukázal významný mytolog a učenec Gerald Massey více než před sto lety, stejně jako duchovní Robert Taylor před 160 lety a mnozí další. Příběh o Krišnovi se vypráví v hindských Védách, které jsou datovány minimálně do období 1400 let př. Kr. To samé může být řečeno o dobře sestaveném mýtu o Hórovi, který je rovněž prakticky do podrobností identický s příběhem Ježíše, ale který křesťanskou verzi předchází o tisíce let.

Pokud jde o klamné tvrzení, že analogie mezi mýtem o Kristu a mýty nastíněnými níže „neexistují“, protože se nenalézají v „primárních zdrojích“, obraťme se vlastním slovům raných církevních otců, kteří potvrdili, že hlavní důležité aspekty osobnosti Krista lze skutečně najít ve starších příbězích, „pohanských“ božstvech, ale kteří zároveň tvrdili, že tyto podobnosti byly způsobeny tím, že evidentně předvídavý ďábel „tušil“ příchod Krista a zasadil „předzvěst“ jeho „příchodu“ do pohanských myslí.

Ve své První obraně křesťanský otec Justin Mučedník (100-165) potvrdil podobnosti mezi staršími pohanskými bohy a náboženstvími a křesťanstvím, když se pokusil ukázat, na obranu proti výsměchu, že křesťanství není o nic směšnější než starší mýty:

„ANALOGIE K HISTORII KRISTA. A když my také říkáme, že Slovo, které je prvním zrozením Boha, bylo vytvořeno bez sexuální jednoty, a že On, Ježíš Kristus, náš Učitel, byl ukřižován a zemřel, a opět vstal a vystoupil na nebesa, neříkáme nic jiného než to, čemu vy věříte, když uctíváte syny Jupitera. Víte, kolik synů vaši uctívaní spisovatelé připisovali Jupiterovi: Merkur, který byl učitel všech; Aesculapius, který byl velkým lékařem, byl zasažen bleskem a vystoupil na nebesa; a také Bakchus, poté, co byl roztrhán na kusy; a Herkules, když sám skočil do plamenů, aby unikl své dřině; a synové Ledy a Dioskuros; a Perseus, syn Danae; a Bellerofon, který  vstal z mrtvých a vystoupil na nebesa na koni Pegasovi. Vzpomeňte si na Ariadne a na ty, kteří jako ona byli posazeni mezi hvězdy. A co císařové, kteří zemřeli, a které považujete za hodné prohlášení za bohy, a  v zájmu čehož vytváříte někoho, kdo přísahá, že viděl hořícího císaře, jak z pohřební hranice vystupuje na nebesa?“

Ve své nekonečné apologii Justin vyjmenovává podobnosti mezi jeho bohočlověkem a bohy jiných kultur:

 „Na námitku, že náš Ježíš byl ukřižován, říkám, že utrpení bylo běžné pro všechny výše zmíněné syny Jupitera…  Co se týče toho, že byl zrozen z panny, odpovídám, že pro vyváženost máte svého Persea. Pokud jde o vyléčení chromého a ochrnutého a mrzáka od narození, toto je jen o trochu víc než vy říkáte o svém Aesculapiovi.“

Když srovnával křesťanství s se svým předchůdcem, pohanstvím, však Mučedník zlověstně prskal:

 „Když se k Ďáblovým uším doneslo, že proroci předpověděli příchod Krista, Syna Boha, shromáždil pohanské básníky, aby upozornili na mnoho těch, kteří by se měli nazývat syny Jupitera. Ďábel vymyslel tento plán proto, aby si lidé mohli představit, že pravdivý příběh Krista měl stejné rysy jako úžasné pověsti o synech Jupiterových.“

Ve svém díle Dialog s Židem Tryphoem, Mučedník opět připouští předkřesťanskou existenci křesťanského příběhu a tehdy standardně používá iracionální a samoúčelnou apologii, tj. „ďábel se tam dostal dřív“:

Buď dobře ujištěn, Trypho, že jsem seznámen s věděním a vírou v posvátných knihách těchto podvodníků, které ten, kdo se nazývá ďábel, rozšířil mezi Řeky; stejně jako některé byly zpracovány mágy v Egyptě a jiné falešnými proroky v době Eliášově. Proto když říkají, že Bakchus, syn Jupitera, byl zplozen obcováním Jupitera se Semele,a že byl objevitelem vína; a když líčí, že byl roztrhán na kusy a zemřel, opět povstal a vystoupil na nebesa; a když zavedli víno do svých mystérií, já nechápu, že (ďábel) imitoval proroctví oznámené patriarchou Jakobem a zaznamenané Mojžíšem? A když říkají, že Herkules byl silný a putoval po celém světě a byl zplozen Jupiterem a vstoupil do nebe, když zemřel, já nechápu, že Písmo, které hovoří o Kristu, „silný jako obr, aby běžel jako o závod“, byl stejným způsobem napodoben? A když on (ďábel) předkládá Aesculapia jako zvedajícího mrtvé a léčitele všech nemocí, nemám říkat, že v tomto případě podobně napodobil proroctví o Kristu? … A když slyším, Trypho, že Perseus byl zplozen pannou, chápu, že podvodný had to také napodobil.“

A v díle Octavius křesťanský spisovatel Minucius Felix (c. 250 n.l.) popírá, že křesťané uctívali „zločince a jeho kříž“ a ostře odvětil, že pohané uctívali ukřižovaného člověka:

 „Kapitola XXIX – argumentuje: Ani není více pravda, že je křesťany uctíván člověk přibitý na kříž za jeho zločiny proto, že byl nevinný, ale z důvodu, že byl Bohem. Ale na druhé straně pohané vzývají božské síly králů, které sami povýšili na bohy. Oni se modlí k obrazům a prosí své duchy.

Tyto a podobné nechvalně známé věci my nesmíme ani slyšet; je dokonce potupné bránit se více slovy takovým nařčením. Protože předstíráte, že tyto věci dělají cudné a umírněné osoby, o nichž bychom neměli věřit, že se vůbec dějí, pokud neprokážete, že je to pravda, pokud jde o vás. Když tvrdíte, že naše náboženství uctívá zločince a jeho kříž, velmi se vzdalujete pravdě, pokud si myslíte buď, že si tento zločinec trest zasloužil, nebo že by pozemská bytost mohla být pokládána za Boha… Kříže mimoto vůbec neuctíváme. Vy, kteří posvěcujete dřevěné bohy, možná uctíváte dřevěné kříže jako součásti vašich bohů. Pokud jde o vaše korouhve, stejně jako vaše prapory; a vlajky vašich táborů, co jiného jsou než ozdobné a pozlacené kříže? Vaše vítězné trofeje nejen že napodobují vzhled jednoduchého kříže, ale také člověka na něm přibitého…“

Příběh Ježíše spojuje prvky z příběhů jiných božstev, zaznamenaných v této široké oblasti, jako například mnoha následujících zachránců světa a „synů Boha“, většina nebo všechny jsou staršího data než mýtus o Kristu a mnoho z nich bylo ukřižováno nebo popraveno:

Zdroj: http://www.truthbeknown.com/

 

Přeložil Ladislav Kopecký