Původ křesťanství  a
hledání historického Ježíše Krista

Část 1

Acharya S

Byl Ježíš člověk, mýtus nebo Bůh?
Odpověď vás možná překvapí.

Úvod

Po celém světě během staletí bylo mnoho napsáno o náboženství, jeho významu, platnosti a přínosu pro lidstvo. Zvláště na Západě bylo popsáno hodně papíru spekulacemi o povaze a historickém pozadí hlavní postavy západních náboženství, Ježíše Krista. Mnoho lidí se pokoušelo vypátrat Ježíšovu totožnost a vytvořit životopisnou črtu, která buď podpírala víru nebo odhalovala lidštější stránky tohoto bohočlověka, které jej k nám přibližují. Je zřejmé, uvážíme-li strávený čas a energii na toto téma, že křesťanství a jeho legendární zakladatel hrají velmi důležitou roli pro západní myšlení a kulturu.

 

Rozpory

Navzdory velkému množství této literatury, která je nepřetržitě vydávána, veřejnost jako celek má vážné mezery ve formálním a širokém vzdělání, pokud jde o náboženství a mytologii a většina jedinců je v této oblasti zcela neinformovaná. Co se týče například křesťanství, mnoho lidí je ve většině škol a církví učeno, že Ježíš Kristus byl skutečnou historickou postavou a že jediný rozpor o jeho osobě spočívá v tom, že někteří lidé ho přijímají jako Syna Božího a mesiáše, kdežto druzí nikoli. Avšak zatímco zuří tato debata, je dnes zcela evidentní, že tento spor není vůbec důležitý. Pro většinovou populaci se může zdát být šokující, že vytrvalý a hluboký rozpor v této věci je o to, zda osoba jménem Ježíš Kristus skutečně existovala.

Ačkoli tato debata nemusí být z publikací, běžně dostupných v lidových knihkupectvích, zřejmá, když se na tento problém podíváme více zblízka, zjistíme, že existuje obrovské množství literatury, která logicky a inteligentně ukazuje, že Ježíš Kristus je mytologická postava, stejně jako ostatní řečtí, římští, egyptští, sumerští, féničtí, indičtí nebo jiní boholidé, kteří jsou všichni považováni spíše za mýtické než za historické postavy. Když se ponoříme hlouběji do velkého množství těchto prací, najdeme důkazy, že postava Ježíše je založena na mnohem starších mýtech o hrdinech z celého světa. Objevíme, že tento příběh není historickým líčením osudů vzpurného židovského tesaře, který žil ve fyzickém těle v Orientu před dvěma tisíciletími. Jinými slovy, po celá staletí se ustavičně ukazuje, že tato osoba, Ježíš Kristus, byl vymyšlen a nepopisuje skutečnou osobu, která byla buď „synem Boha“, nebo byla zbožštěna jeho nadšenými stoupenci.

 

Historie a stanoviska v debatě

Tento rozpor existoval od samého začátku a samotné spisy „církevních otců“ odhalují, že se museli neustále bránit před napadáním pohanskou inteligencí a bránit to, co nekřesťané, stejne jako ostatní křesťané („heretici“) považovali za absurdní a smyšlené historky, pro něž neexistují naprosto žádné důkazy o tom, že se v minulosti udály. Jak říká duchovní Robert Taylor, „A od apoštolských dob bez  přerušení, ale nikdy tak silně a důrazně jako v primitivních dobách, byla existence Krista jako člověka co nejusilovněji popírána.“ Císař Julian, který přišel po vládě fanatického a vražedného „dobrého křesťana“ Konstantina, vrátil práva pohanským uctívačům řka, „Pokud si někdo přeje znát pravdu vzhledem k vám křesťané, narazí na vaši bezbožnost, tvořenou částečně židovskou troufalostí a částečně lhostejností a zmateností nežidů, a tím že jste spojili dohromady nikoli to nejlepší, ale nejhorší vlastnosti obou.“ Podle těchto učených odpůrců by se Nový Zákon měl správně jmenovat „Smyšlené evangelium“.

Před sto lety mystik Albert Churchward řekl, „Kanonická evangelia mohou být prokázána jako sbírka rčení z egyptských mýtů a eschatologie.“ V knize Forgery in Christianity Joseph Wheles tvrdí, „Evangelia jsou všechna kněžskými podvrhy, které vznikly století po datu jejich předstíraného vzniku.“ Ti, kdo vymysleli některé ze stovek „alternativních“ evangelií a epištol, které byly během několika prvních století zavrženy, dokonce připouštějí, že se jedná o podvrhy. Přiznává se, že během prvních století existence Církve byly podvrhy hojně rozšířené, tak běžné, že díky tomu vznikla fráze „zbožný podvod“. Takové skutečnosti jsou opakovaně přiznávány v Katolické encyklopedii. Někteří z „velkých“ církevních otců, jako třeba Eusebius, byli svými současníky považováni za neuvěřitelné lháře, kteří pravidelně psali své vlastní výmysly o tom, co „Pán“ řekl a vykonal během svého údajného pobytu na zemi.

 

Důkaz

Tvrzení, že Ježíš Kristus je mýtus, může být dokázáno nejen díky pracím odpůrců a „pohanů“, kteří znali pravdu a kteří byli zlovolně odmítáni nebo vražděni za jejich boj proti křesťanským kněžím a „církevním otcům“, kteří klamali masy svými výmysly, ale také díky tvrzením samotných křesťanů, kteří neustále prozrazují, že věděli, že Ježíš Kristus byl mýtus, založený na více starověkých božstvech, vyskytujících se po celém známem starověkém světě. V nechvalně známé citaci, připisované papeži Lvu X, ve své hře z roku 1564 biskup z Ossory, John Bale, naznačuje, že papež byl zasvěcen do pravdy, známé ve vysokých kruzích: „Jaký prospěch nemá, že nám přinesl báji o Kristu!“ Jak Wheless říká, „Důkazy o mém obvinění jsou úžasně snadné.“

 

Gnostici

Dle svých vlastních přiznání, byli první křesťané neustále pod palbou kritiky ze strany velmi vážených učenců, kteří byli svými křesťanskými protivníky napadáni jako „neznabozi“. Tato skupina zahrnovala mnoho gnostiků, kteří vytrvale odmítali sexualizaci jejich božstva, protože může být dokázáno, že křesťané převzali mnoho charakteristik jejich boha a bohočlověka od gnostiků, což znamená „ti, kteří vědí“, tj. volné označení členů různých ezoterických škol a bratrstev. Odmítání gnostiků ze strany křesťanů odhaluje, že křesťanský bohočlověk byl urážkou gnostiků, kteří tvrdili, že jejich bůh nemůže nikdy mít lidskou podobu.

Zdroj: http://www.truthbeknown.com/

 

Přeložil Ladislav Kopecký